Pro pěstitele s výskytem této karanténní choroby je toto ošetření v podstatě povinným preventivním opatřením.
Protože je počasí již dva týdny teplotně mírně nadprůměrné, urychluje se tím začátek vegetace. Proto je uplynulá signalizační zpráva pro nejnižší polohy Slovenska v současnosti aktuální i pro ostatní, severněji položené nížiny či teplejší kotliny.
S postupným oteplováním se probudí i jádroviny, u kterých je prvním ošetřením předjarní postřik, hlavně u jabloní. Předjarní ošetření má být provedeno až v období, kdy se již neočekává příchod silnějších mrazů. Je velmi vhodné, pokud se provádí po delším souvislém oteplení, kdy se předpokládá aktivizování většiny přezimujících škůdců.
Dobrá účinnost je při teplotách alespoň 10 °C, spolehlivější nad 15 °C. Ošetřuje se od pokročilého „myšího ouška“ do fáze růžového květního pupenu.
Z povolených přípravků se používá Vektafi d A. Při vyšších teplotách a ve vyšším stádiu rašení lze použít i přípravky Calypso 480 SC, Ceon 5 CS, In-sek, Karate zeon 5 CS, Karate se zeon technologií 5 CS, Lambdol a Mospilan 20 SP a v malospotřebitelském balení Mšice stop.
Je vhodné použít větší množství postřikové tekutiny (kolem 1 000 l/ha), čímž se zajistí vyšší účinnost postřiku. Předjarní postřik se neopakuje. U velkopěstitelů, zejména v lokalitách s loni potvrzenými výskyty spály jádrovin, doporučujeme preventivní postřik v období od rašení do začátku kvetení stromů měďnatými přípravky a to pro jabloně Cuprocaf aro, Funguran a Kuprikol 50 v 0,05-0,1% koncentraci.
Přípravek Kuprikol 50 je povolen také pro hrušky v koncentraci 0,1-0,2% a Cuprocaf aro ve školkách jabloní a hrušek v 0,3% koncentraci.
Pro pěstitele s výskytem této karanténní choroby je toto ošetření v podstatě povinným preventivním opatřením.
V případě opakovaných hospodářsky významných poškození jahod roztočíkem jahodovým lze provést ochranu přípravky Apollo 50 SC (0,4 l/ha), Ortus 5 SC (2,0 l/ha) nebo Vertimec 018 EC (1,0 l/ha). První ošetření se provádí při rašení, druhé před začátkem tvorby květních poupat. Tento škůdce způsobuje deformace a zakrnění srdíčkových listů.
Přezimuje v srdíčkách rostlin. Preventivně působí výsadba zdravého výsadbového materiálu a výběr nenapadlých ploch.
Na česneku škodí háďátko zhoubné. Více se vyskytuje na těžkých půdách. Okruh hostitelských rostlin je velmi široký, zvláště jsou ohroženy cibule, česnek, hrách, fazole, mrkev, celer a řepa, méně okrasné rostliny. K hospodářsky významným škodám dochází hlavně v letech s vlhkým a chladným jarem. Na zamořených pozemcích není vhodné pěstovat jakékoli hostitelské rostliny alespoň 4 až 6 let.
Vysazujeme-li jarní česnek, lze sadbu proti němu mořit přípravkem Sulka v 5procentní koncentraci po dobu přibližně 6 – 12 hodin. Moří se pouze sadba napadená nebo z napadení podezřelá, zdravé sadba se takto neošetřuje.
Namořené stroužky se mohou ihned vysazovat, případně nejpozději do 7 dnů po namoření a následném osušení.
Na porostech hlavně ozimního česneku škodí moucha knírka česneková. Vylétá brzy na jaře při teplotách nad 10 °C a následně klade vajíčka, tedy v tomto období jsou již téměř jistě nakladena. Postřik má význam pouze v lokalitách s pravidelnými výskyty a to přípravky Ceon 5 CS, In-sek, Karate zeon 5 CS, Karate se zeon technologií 5 CS, Lambdol nebo Reldan 40 EC, který se provádí po prvním oteplení nad 10 °C ao 14 dní se zopakuje.
