Celkové oteplování klimatu se týká i zahrádkářů, v oblasti zahrádkářství jsou z tohoto důvodu noví škůdci fenoménem posledních desetiletí. Pro TASR to konstatoval Juraj Korček ze Slovenského svazu zahrádkářů.
Oteplování klimatu na jedné straně posouvá klimatická pásma pěstování jednotlivých druhů plodin, na druhé straně přináší výskyt nových chorob.
„Před 50 lety by bylo nepředstavitelné vypěstovat rajčata v Žilině, v Čadci nebo v Liptovském Mikuláši. Dnes máme nejvýše položenou zahrádkářskou osadu ve výšce kolem 750 metrů nad mořem, ve Svitu, těsně pod Tatrami, kde můžete vidět broskve, nektarinky a jiné teplomil , které se pomaloučku přesouvají do těchto oblastí,“ vysvětlil Korček.
Pokud nás podle předpovědí klimatologů čeká další oteplování a za několik desetiletí by měla být například. v Trenčíně klima jako v Itálii, je podle něj třeba očekávat i změnu skladby pěstovaných produktů.
Oteplování klimatu na našem území však kromě benefitů pěstování teplomilných plodů přináší také nové nemoci a nové generace škůdců. Mezi ně patří spála růžokvětých, šárka švestek nebo třetí generace obalovače jablečného.
Ložnice růžokvětých se na Slovensku objevila asi před pěti až sedmi lety. „Bohužel postihuje všechno, peckoviny i jádroviny. Název nemoci vystihuje její průběh jakoby někdo po stromech prošel ohněm, všechno je spáleno, konce větví jsou ohnuty do pastevecké hole, ze stromů začne téci míza a začnou geljotokovat,“ popsal příznaky nemoci Korček.
Další dlouhotrvající chorobou je šárka švestek, která ohrožuje pěstování tradičních bystrických švestek a ze švestek postupně přechází i na meruňky, broskve. Tato nemoc zcela znehodnocuje plody a podle Korčeka není jen evropským, ale také celosvětovým problémem.
„Pokud jsme v minulosti měli u některých chorob jednu dvě generace, dnes už máme například u obalovače jablečného tři generace,“ upozornil odborník. Zároveň dodal, že proti některým chorobám lze pomocí účinnější ochrany bojovat.
„U šárky pomůže jen sekera a oheň, u obalovačů dnes už existuje účinná pomoc a v současnosti se ukazují jako úspěšné i první pokusy bojovat se spálou růžokvětých,“ upřesnil Korček.
Nedoporučil však plody z nemocných stromů konzumovat, je třeba individuálně vycházet z konkrétní diagnózy. „Nedoporučujeme například konzumovat plody, které jsou nahnilé nebo mají moniliózu, která přerůstá a přechází do celého plodu,“ uvedl. Při monilióze je celý plod jakoby obalen v plísni. Konzumace plodů je zdraví škodlivá i při šárce švestek, tyto plody nejsou vhodné dokonce ani k destilaci.
Někdy je na jablíčku vpich po škůdci, který se do plodu snažil dostat mechanicky. Vyšlechtěné odrůdy se silnou slupkou zabraňují škůdcům dostat se dovnitř plodu. Tento plod lze bez problémů konzumovat.
Koreček připomněl, že v Rakousku jsou v prodeji například plody s označením Der Grüne Punkt Zelený bod, které jsou jemně nabodnuté, což je známkou toho, že nebyly chemicky ošetřovány.
Zahrádkář by měl být dnes vzdělaný odborník, který musí řešit i tradiční dilema či pěstovat s chemií nebo bez chemie. „Prosazujeme tzv. integrovanou ochranu. Zcela bez chemické ochrany se už dnes nedá pracovat a bez zásahu by toho mnoho zahrádkář nedopěstoval. Zásahy je však třeba umět dělat rozumně, je třeba vědět kdy a kolik,“ upřesnil Korček.
Slovenská svaz zahrádkářů nabízí tyto informace pravidelně přes signalizaci v médiích, Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský přes vlastní webové stránky, kde mají lidé možnost se dozvědět, kdy a čím mají možnost zasáhnout. Na trhu se objevují i stále dokonalejší chemické prostředky na ochranu.
„Dá se bojovat i biologickou ochranou. Existuje např. soužití rostlin, kdy pomáhá jedna rostlina druhé při odpuzování škůdců,“ dodal odborník a vysvětlil, že o integrované ochraně hovoříme proto, že využíváme všech forem účinné ochrany tak, aby zahrádkáři využívali a vypěstovali zdravé zahrádkářské produkty.
